Tato stránka je urcena pro prohlížece podporující webové standardy, jinak muže být zobrazena nekorektne.

Czech Open 2004

otevřené finále 2. ročníku české discgolfové ligy.

in english

  • kde: Vypich - Praha - CZ
  • kdy: 1.-3.10.2004 od 9:00 do 18:00 hodin
  • jak: 3x18 jamek + best 5 finále 9 jamek













V prvních říjnových dnech se na pražském Vypichu uskutečnil závěrečný podnik druhého ročníku české discgolfové ligy Czech Open 2004. To slovíčko "open" v názvu turnaje nebylo vůbec samoúčelné, protože z celkového počtu 28 ( slovy dvaceti osmi !!!) hráčů na turnaji byli čtyři ze Slovenska a tři z Ameriky, takže dostatečně otevřený turnaj. Dále se, kromě domácích hráčů pod hlavičkou JGM, turnaje zúčastnily početné skupiny hráčů z Pohoře a z Plzně, a to v kategoriích open, masters, ženy a junioři.

Vše začalo již pátečními doubly, do kterých se zapojili ti hráči, kteří už se nemohli hlavní soutěže dočkat nebo ti, kteří se snažili na poslední chvíli ještě trošku potrénovat nebo se teprve s kurzem seznamovali. Po příjemné procházce a hře se ( překvapivě ) vítězi doublů stali organizátoři Marák s Peou.

To podstatné začalo v sobotu ráno. Každý hráč byl na meetingu poučen o záludnostech a specifikách kurzu, podarován maličkostmi k jídlu a pití a mohlo se po skupinkách jít na věc. O hře samotné se nebudu dlouze rozepisovat, pouze shrnu základní principy hry, které se v různých modifikacích na jednotlivých jamkách stále opakují. Hráč přijde na výhoziště, podívá se kde je koš, zhodnotí povětrnostní podmínky, zauvažuje, který ze svých disků použít, soustředí se a odhodí. V tomto okamžiku je nasnadě několik variant: první a nejjednodušší je, že disk zamíří nekompromisně do koše a zůstává v něm ( hole-in-one - o tom ještě později), hráč se velice raduje, nechává si gratulovat a zapisuje si do skórkarty jedničku. V případě, že hráč koš z prvního hodu netrefí, musí si přihodit ke koši nebo z bližší vzdálenosti dohazuje. Když se dohoz podaří, hráč se raduje ( ovšem ne tolik jako v prvním případě ) a zapisuje si dvojku ( birdie ). V opačném případě hráč po příhozu nebo nepovedeném dohozu dohazuje znovu, v případě úspěchu si píše trojku a je rád, že je tzv. na svým. Při neúspěchu dohazuje znovu a poté si zapisuje celkový počet hodů na dané jamce ( čím vyšší toto číslo je, tím je hráč se svým výkonem méně spokojený: v případě čtyřky si pomyslí něco o své neschopnosti apod. a začíná se soustředit na další jamku, u pětky začíná proklínat sebe a vše v blízkém okolí, u šestky proklíná sebe, své okolí a svou matku a u skóre sedm a výš svou matku a její matku s jejím nevlastním bratrem ( nebo podobně )). V tomto duchu se neslo i celé první kolo tohoto turnaje. Z jeho průběhu je třeba vyzdvihnout především výkon Marka Trubla, který vyrovnal svůj ( přibližně) čtrnáct dní starý rekord kurzu výkonem 52 ( tři pod par ).

Mezi discgolfisty je všeobecně známo, že oběd dokáže s hráči někdy udělat nevídané věci. Krev se přelije z mozku do žaludku a ani ve svalech jí většinou moc nezbývá. Z rukou se vytrácí síla a jistota a bezkrevný mozek nedokáže zpracovat veškeré potřebné vjemy pro správné odhození disku. Nejinak tomu bylo i na Vypichu. Zlepšit své výkony z prvního kola se podařilo jen hráčům, kteří první kolo pokazili, a nebo jsou natolik zkušenými matadory, že je nerozhází naprosto nic. Právě proto se někteří hráči nemohli dočkat konce kola a odchodu na Hrádek, kde se měl konat večerní program

Kromě jídla a pití se všichni těšili na předem slibovaná videa z discgolfových mistrovství světa. Jídlo a pití bylo doručeno vcelku okamžitě po příchodu do restauračního zařízení ( jak je Na hrádku dobrým zvykem ), zato s promítáním se dlouho nic nedělo. Trojice Marťák, Dany a Peťa se dlouho nevraceli a počet nedočkavých hráčů se postupem času menšil ( někteří byli tak nedočkavý až se nedočkali ). Když se pak po hodině a něco rozrazili dveře a v nich stála naše trojice, zbylých deset lidí zajásalo - ale předčasně: Marákův notebook je natolik moderním zařízením, že jeho výrobci už ani neuvažovali, že by se k němu mělo připojovat něco tak zastaralého, jako je projektor Na hrádku, a tak odpovídající port na tomto zařízení prostě chyběl. Nakonec nezbylo nic jiného, než odvrátit zrak od velkého plátna na zdi a zaostřit ho na malý displej notebooku, kde jsme posléze slibované video nakonec shlédli.

Inspirovaní hrou těch nejlepších na světě a posilněni zdravím spánkem se v neděli ráno hráči opět sešli u Ladronky, aby se pustili do třetího kola. V tomto kole byla vyhlášena soutěž na jamce číslo 16 o nejkratší vzdálenost disku od koše na jeden hod. Několika hráčům se povedlo dostat se na jeden hod do bezprostřední blízkosti koše a nadšeně označovali místo, kde jejich disk skončil, měřili vzdálenost provázkem a zapisovali se do přiložených desek, než se v deskách objevila krátká, ale výstižná zpráva: " Zapomeňte na provázek - Andrej Turan na jedna". O vítězi této soutěže nebylo pochyb. Ve třetím kole se ovšem stala ještě jedna neméně zajímavá věc. Mark (jelikož šel v sobotu brzo spát), chytil v neděli takovou formu, že svůj stávající rekord hřiště ještě zlepšil, a to na neuvěřitelných 48 hodů, což je sedm pod par!!! ( Co si budeme nalhávat, já to viděla, sázel tam jednu dvojku za druhou !).

Marka, který měl po třech kolech náskok deseti (!) hodů, tak do finále doprovodili Juraj Turan, Dany, Luïa a Andrej Turan. Mark pokračoval i ve finále ve své one-man-show a ostatní odsoudil pouze do role komparsu bojujícího o druhé a další místa. Po několika Luïovo zaváháních se pak nejzajímavějším zdál souboj Danyho s Jurajem o druhé místo, kdy se Dany pokoušel stáhnout Jurajův náskok dvou hodů- jeden stáhnul, ale náskok jednoho hodu si Juraj už zkušeně pohlídal.

A kdo se stal celkovým vítězem druhého ročníku České discgolfové ligy? Ano, je to tak! Vítězem se stal a své vítězství z prvního ročníku obhájil Luděk Stecker, zvaný Luďa, kterému se opět vyplatil jeho vědecký přístup k této hře, jeho soustavné přemítání nad nejideálnějším řešením složitých i jednoduchých situací ve hře a také jeho poctivost v navštěvování všech turnajů v rámci ligy. Celkové výsledky budou jistě přiloženy, takže se s Vámi v této chvíli oblíbeným " Sláva vítězům, čest poraženým" loučí a na příští rok se těší

celá Vaše Helena Fibingerová


Eliga/czopen04